PETR MACHÁČEK: BOJ ZDEGENEROVAL. NYNÍ SE DÍKY MMA VRACÍ KE KOŘENŮM! (rozhovor, bojová umění)

16. března 2013 v 22:24 | kikčíííík |  PETR MACHÁČEK (Khru)
Část rozhovoru s Petrem Khru Macháčkem, který byl zveřejněn na www.fightnews.cz. Celý rozhovor vyšel v časopisu Bojová umění... :D :D :D


Když mluví, bilancuje, vzpomíná, hodnotí a filozofuje. Tak, jako vždy. Být PETREM MACHÁČKEM, znamená mít před očima neustálé obrazy z vývoje bojových sportů v České republice. Vnímat souvislosti, popisovat běh událostí, mít velké vize, ale i líčit řadu zklamání. Každý z branže ví, že nejznámější tuzemský trenér spojil život s klubem Hanuman Gym Praha. Známé je i to, že s ním žije už 23 let. Bojové sporty studuje každý den a díky tomu poznal drtivou většinu českých bojovníků napříč všemi styly. A většinu z té většiny vychovával. V následujícím rozhovoru je k poměrům na domácí scéně otevřený a konkrétní. Možná více než dříve. Ač je srdcem připoután k thajskému boxu, vrací se stále více ke kořenům, které spatřuje v MMA.

S Hanuman Gymem jste prožil už třiadvacet let. Je to důvod k oslavě?
"Zkusím odpovědět malinko jinak. Mě děsným způsobem fascinovalo, když jsem kdysi jezdil do Německa k Detlefovi Turnauovi. To byl takový misionář thajského boxu v Evropě. Němci tenkrát byli 15 let před námi. Pamatuji si, že Detlef mi tenkrát řekl: Copak my, ale Nizozemci, ti jsou ještě deset let před námi. Takže Nizozemci byli 25 let před českým thajským boxem. Když to spočítáte, vyjde vám, že v Nizozemsku se věnují thajskému boxu padesát let! Děsila mě ta hrozná čísla, ty hrozné roky, které byly před námi, abychom se k těmto evropským zemím alespoň přiblížili. Byl jsem skeptický, ale snad se nám to podařilo. Když se za mnou v současné době přijedou poradit kluby, které začínají, tak si uvědomuji, že jsem víc než dvacet let před nimi. Dvacet let je v životě dlouhá doba, ale našem sportu to uteklo jako nic. Když to řeknu blbě, tak jsem v té čínské hiearchii takový prapraděda. To znamená, že jsem vychoval borce, kteří se stali trenéry a už i oni vychovali borce, kteří trénují další novou generaci bojovníků."

Jaké jste měli tenkrát cíle?
"Když jsme začínali, všichni nás přesvědčovali o tom, že thajský box bude na olympijských hrách. Tohle slyším víc než dvacet let. V současnosti jsem dostal mail, ve kterém stálo, že už je správný čas, že už to teď opravdu vyjde. Jenže, ten samý text už jsem četl v dopise, který jsem dostal před dvaceti lety. Bohužel, thajský box v programu olympiády stále není, na rozdíl od jiných, míň populárních sportů. V dnešní době si ale nejsem zcela jistý, pokud by se nám podařilo se na olympiádu "probojovat", že to nakonec bude výhra."

Jak byste přesvědčil olympijskou komisi, že thajský box na olympijské hry patří? Možná se funkcionáři bojí toho, že jde o plnokontaktní sport. A takový už v podobě boxu mají…
"V žádném případě bych se nebál toho, že patříme k plnokontaktním sportům. Říká se, za vším hledej politiku. A stejné to bude i v případě výběru sportů na Hry. Přijde mi nepochopitelné, že sport, jakým je posílání kluzkých kamenů po ledu, který dělá jen pár desítek lidí na světě, je v programu olympiády. A přitom bojové sporty, tak masově rozšířené, na Hrách chybí.
Proč tedy ze všech bojových a úpolových sportů nezařadí do programu olympiády třeba ultimátní zápasy? Mně by to určitě nevadilo. Podívejte se, jak je MMA komplexní a expanduje do celého světa. A to nemluvím o jeho popularitě. Tak proč by takový sport měl chybět na svátku sportu?"

Komise, která má na starosti skladbu programu Her, namítá, že na nové sporty nemá kapacitu ani čas. Jak byste to řešil vy?
"V první řadě bych co nejvíc "okleštil". Vyhodil sporty, které jen přežívají, a nasadil nové, které se tlačí na vrchol."

Ale to by tam opravdu mohlo být i sportovní lezení a další adrenalinové sporty…
"Přiznám se, že mě v posledních letech víc jak olympiáda baví X-Games. Takže bych si klidně dokázal představit zápasy MMA na těchto adrenalinových hrách, kam ve své podstatě taky patří, protože jsou ultimativní, jako i ostatní sporty na této události. Možná že by to bylo pro sportovní fanoušky zajímavější. I když uznávám, že X-Games nemají takovou prestiž, jakou mají olympijské hry. Ta aureola starověku je fascinující."

Není problém i v tom, že bojové sporty nejsou sjednoceny. Nikdo pořádně neví, kdo je jaký mistr světa ani to, kdo je profesionál a kdo amatér. Chybí zastřešující organizace. Možná i proto nemohou být na rozdíl od vámi zmíněného curlingu na olympijských hrách…
"Určitě máte pravdu. Roztříštěnost je největším kamenem úrazu. A to je jiné téma. Už léta hlásím, že kruh se uzavírá. Na počátku byl chlap bojovník a lovec. Bojoval po celém světě jedním, primitivním způsobem. Ten se časem u jednotlivých klanů vyprofiloval, dá se říct k ultimátním zápasům. Jediný rozdíl byl v tom, že do těch bojů byly začleňovány postupem i zbraně. Časem to zdegenerovalo. Různé národy a myslitelé bojového směru, si válčení přizpůsobili. Vývojový směr se odštěpil a rozštěpil. Někoho bavilo se víc prát na zemi, někoho zase se rohovat, někoho víc kopat. A dnes? Paradoxně se styl znovu sjednocuje do jediného. Podívejte se, jaký úbytek hlásí ostatní bojové sporty a umění v čele s jiu-jitsu, karate, teakwondem. Všichni v současné době preferují plnokontaktní ultimátní boj. A tak ve finále, co se na začátku rozštěpilo, se najednou zase spojuje. Krásně je to vidět v Americe, kde se podařilo organizaci UFC brutálně potlačit veškerou konkurenci, co se ultimátních zápasů týká. Nastolili diktaturu sjednotili bojové sporty v jedno odvětví. To mi přijde skvělé. Zatím je v Americe ta největší bojová scéna na planetě. Samozřejmě do té doby, než se nějakým způsobem vzchopí Asie, která má hodně skvělých bojovníků, ale není tak pevně sjednocená, jako je tomu ve Spojených státech. Až k tomu sjednocení na Východě dojde, myslím si, že pak převálcují úplně všechny, díky těm šíleným počtům lidí, co jich v Asii žije."


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama