Únor 2008

Aleš Liemann (info)

27. února 2008 v 14:59 | kikčííííík |  ALEŠ LIEMANN


Něco o mě: Narodil jsem se, když mi bylo 0. Pak sem rostl a rostl, až ze mě vyrostl pěknej klacek. Mým snem byla motorka a to se mi díky mému tatovi splnilo. Začal jsem jezdit závody. Měl jsem rád především skoky. Vžy jsem obdivoval přední česke motokrosaře, když se pokoušeli v závodě o placky a pořadně protahovali ruce na diváky. Zaujalo mě to natolik, že jsem na treninkách protahoval ruce taky. Postupem času se z protahování začal stávat sport a ja stál před otazkou jestli mx, nebo fmx. Chvilku sem se snažil o oboji, ale pak jsem se rozhodl proto, v čem si myslím, že budu lepší.

Narozen: 1983 27.7 mars
Váha: 73 kg
Výška: 176, 786 cm
Barva očí: krasně hnědá
Barva Vlasů: ještě hezčí hnědá
Velikost boty: 9
Domácí zvíře: mořský úhoř, Drake a přítelkyně
Nemám rád: chudobu, býdu a hlad
Oblíbené jídlo: co dům dá
Oblíbené pití: coca cola
Zaměstnaní: ukrajinec
Poslouchám: Rock, když je dobrá nálada, tak někdy house.(podle drinku)
Řídim: vw Golf V GTI, Ford Transit
Moje první motorka: Yamaha pv 80 ccm
Tedˇ jezdím na: Honda cr 250 ccm
Bydliště: Praha- Centrum
Jezdim MX od: roku 1997 do roku 2004
A FMX od: roku 2002
Koníčky: rychlá auta, snowboard, hudba, tv, spánek ....
Zraněni: 32 zlomenin, 5-krat vykloubena ramena, 4 operace
Cíle: Být dobrý v našem sportu a zvyditelnit ho.


KORN fotky

27. února 2008 v 14:56 | .. |  Korn

Libor Podmol (rozhovor)

25. února 2008 v 18:51 | kikčííííík |  LIBOR PODMOL
Mouka

Libor Podmol
Libor nás spolu s Martinem Koreněm v současnosti nejčastěji reprezentuje na mezinárodních soutěžích FMX. Oba jezdci mají společný freestylový tým s názvem GeneralX (www.generalx.cz). Libor pochází ze závodnické rodiny, je mu 21 let a studuje Vysokou školu finanční a správní v Praze. Bydlí ve Znosimi na Benešovsku a v současnosti si ježděním FMX vydělává. Jeho závodním strojem je Suzuki 250.

Pět otázek pro Libora

Kdy jsi začal s freestyle motokrosem?
U mě to přešlo z klasického motokrosu, který jsem jezdil už od deseti let a přitom si jen tak pro zábavu zkoušel FMX triky. Po roce 2002 jsem se začal věnovat FMX naplno.

Považuješ FMX za nebezpečný sport?
Freestyle motocross považuju za nejlepší sport.

Který jezdec je pro tebe absolutní jednička?
Za číslo jedna ve světě momentálně považuju Twitche a Pastranu. Z našich pak Kuchtu a samozřejmě věřím i v sebe.

Jak často trénuješ?
Třikrát týdně plus víkendová vystoupení. Jinak mám freestyle v hlavě 24 hodin denně.

A jak jsi na tom s dalšími sporty?
Teď v zimě jezdím na snowboardu, v létě na in-linech a BMX.


Rozhovor s Martinem

25. února 2008 v 18:48 | kikčííííík |  MARTIN KOREŇ

České hvězdy FMX

Freestyle motokros (FMX) je jeden z nejmladších a zároveň nejšílenějších adrenalinových sportů. O to víc přitahuje náš zájem. Čeští freestyloví jezdci patří k evropské elitě. Jednoho z nich - Martina Koreně - jsme u nás v redakci vyzpovídali. Další tři vám představíme.

Martine, ty jsi dětství prožil v Americe. Jaký je podle tebe rozdíl mezi FMX u nás a ve Státech?
Já jsem tenhle sport začal dělat, až když jsem se vrátil zpátky do Čech. Nicméně americký freestyle samozřejmě sleduju. Ve Státech jsou určitě o dobrých šest sedm let před námi, myslím tím před Evropou. Samozřejmě je rozdíl mezi úrovní průměrných jezdců a mezi jednotlivci na špičce. V průměru jsme na tom viditelně hůř, jednotlivci se mohou s americkou špičkou srovnat.

Jak si na tom stojíme my?
Českých jezdců je v porovnání s jinými státy málo, přesto určitě patříme mezi evropskou špičku. Máme velké procento závodníků, kteří zvládají salto, což je dost obtížný trik.

Čím si to vysvětluješ? Jsou naši jezdci snaživější?
Odlišujeme se hlavně v tom, že trénujeme společně. Jezdci ze západní Evropy jsou víc uzavření. Každý z nich si hraje na svém písečku a bojí se, aby mu někdo neokoukal styl. U nás je to kamarádské. My třeba trénujeme s Liborem Podmolem i s dalšími jezdci. Vzájemně se pak hecujem a výsledky jsou daleko lepší.

Když jsem na podzim viděl v Sazka Areně exhibiční vystoupení českých a amerických jezdů, přišlo mi, že Američané mají mezi sebou také velice kamarádský vztah.
V Americe je situace od Evropy hodně odlišná. Jsou tam dvě hlavní skupiny. Ta, co u nás byla, je přátelská i navenek. Druhá skupina má image tvrdých hochů, kteří se s ničím nemažou. A tyhle dvě skupiny se navzájem moc nesnášejí.

Aby mohl člověk začít s freestyle motokrosem, musí asi žít v rodině motorkářských nadšenců. Nemám pravdu?
Určitě pravdu máš. Stejně jako u všech motorových sportů musí mít i v motokrosu jezdec zázemí v rodině. Já na motorce jezdím od čtyř let. Závodit jsem ale začal - jak už jsem říkal, až když jsme přišli zpátky do Čech, ve svých třinácti letech. Začínal jsem s Liborem Podmolem. Nejdřív to byl jenom motokros, až později jsme přešli do freestylu.

Předpokládám, že hodně freestylových jezdců začínalo motokrosem.
V drtivé většině. Když už se ale jednou přeorientuješ na freestyle, v motokrosu víceméně končíš. Obě tyhle disciplíny mají totiž úplně rozdílné nároky na fyzickou průpravu. Motokros vyžaduje rozložení sil do celého závodu, klade tedy důraz na vytrvalost. Freestyle je zaměřený víc na koncentraci a obratnost. Ale já motokros miluju a vždycky se rád projedu na trati.

Freestylový jezdec musí asi být i zdatný akrobat.
Jak se to vezme. Všechny ty akrobatické kousky, které dělám na motorce, bych bez ní určitě nezvládl. Když totiž vylítneš z rampy, tělo se ti tím švihem úplně napruží, což ti pomůže k daleko krkolomnějším polohám těla. Stejně tak tě letící motorka, které se držíš, daleko víc protáhne.

A jak se takové triky hodnotí při soutěži?
Na soutěžích se hodnotí tři věci: variace, celkový dojem a využití tratě. Ve variaci musíš během jízdy ukázat co nejvíc triků. U celkového dojmu se hodnotí výjimečné triky, nezvyklá jízda a provedení triků. A ve využití tratě jde o to, že každá trať má jiné typy ramp s různými poloměry/sklony a jezdec by je měl efektivně využít.

Nejčastější triky jsme čtenářům popsali už v článku Motoroví akrobati v ABC č. 23 minulého roku. Jak ale vypadá běžná trať a jak dlouho trvá soutěžní jízda?
Ty triky se dělí na rotační a nerotační a každý z nich je hodnocený určitým počtem bodů - u některého to může být v rozmezí od dvou do čtyř bodů, u jiného třeba od šesti do osmi bodů, záleží na obtížnosti. Na soutěži si každý jezdec poskládá jízdu sám, žádné triky nejsou předepsané. Kvalifikační jízda trvá zpravidla minutu, finále pak minutu a půl a jezdec stihne zhruba osm triků. To platí pro běžnou oválnou trať, u některých tratí jsou tyto časy delší. Trať má obvykle dva dopady a dva osmimetrové a jeden devítimetrový rádius.

Patří FMX spíš k dražším sportům, nebo je na něm nejdražší právě motorka?
Freestyle motokros je opravdu hodně drahý sport a nejhorší jsou samozřejmě vstupní náklady. I samotné závodění je ze začátku dost drahé, proto je potřeba najít dobré sponzory. Já už jsem ale s Liborem Podmolem naštěstí na takové úrovni, že si můžeme závoděním a exhibicemi vydělávat. K tomu ale vede dlouhá cesta a hodně zlomenin.

Martin Koreň
Martin se narodil v Ostravě, ale dětství prožil ve státech Tennessee a Kalifornie v USA. Do Česka se vrátil, když mu bylo třináct let, a tehdy také začal se závoděním v motokrosu. Dnes je mu 23 let, žije v Praze a studuje Americkou vysokou školu pro podnikání. S freestylem začal v roce 2002 a v současnosti patří k české i evropské FMX špičce. Závodí na Kawasaki KX 250 a kromě motorek se zajímá o snowboarding, motokáry, hokej a BMX.


jak zavázat kravatu

20. února 2008 v 14:36 | ...
Mimochodem trojka nechybí byl to stejný obrázek jako dovjka :)

Kuchta a Pilník trénovali s Travisem Pastranou (článek)

19. února 2008 v 18:46 | kikčííííík |  PETR PILÁT

Kuchta a Pilník trénovali s Pastranou
Přední tuzemští FMX jezdci Petr Kuchař a Petr Pilát dostali jedinečnou možnost trénovat s nejslavnějším kolegou současnosti Travisem Pastranou. A to přímo u něj doma v americkém Davidsonville!
Trvalo to sice asi dva měsíce, ale nakonec se to podařilo. Andy Bell mi potvrdil, že od 3. do 6. dubna můžeme být u Travise Pastrany a trénovat. Teda Petr Kuchař a Petr Pilát. Pilníkův táta jel s náma dohlížet na synka a já tady snad přesvědčím Travise, aby přijel do Prahy na Nokia FMX.

3. dubna 2007
Dnes ráno jsme přijeli k Travisovi domu. Okamžitě nás dostal pohled na obrovskou garáž, vedle které stojí foampit a okolo jsou zasázeny různé dopady a rampy. Kolem domu je les.
Travis venku čistil bazén, ale jen co jsme ho pozdravili, všeho nechal a začal se nám věnovat. Poslal nás dolu k foampitu, kde stály už auta kluků z Kanady. Jednoho z nich - Paula Smitha - jsem znal.
Když Travis otevřel garáž, došlo nám teprve, kde vlastně jsme. Uvnitř má malý bike park, mezi tím stojí motorky, čtyřkolky a další stroje. Uprostřed garáže foampit pro bmx. Viděli jsme sice celé jeho FMX království ve filmu, ale na vlastní oči je to opravdu zážitek.
Hned bez varování si vzal Pilníka a vylezli spolu nad foampit. Travis odsaltoval dolu a Pilník musel za ním. Pak vzal dva pit biky, jeden dal Pilníkovi a zmizeli v lese. Za pět minut se vrátili a Travis se tvářil spokojeně. Pilník prošel zkouškou.

Kuchta se přidal, vzali velký motorky a šli jezdit do FMX parku v lese. Rampa je tam nastavena na 24 metrů. Pilníkovi trvalo chvíli si na to zvyknout a poslal tam back flip. Tím si Travise získal nadobro.
Odpoledne jsme trávili u foampitu, Pilník zkoušel double backflip na pit biku. Kuchta se mnou trpělivě tahal motorky z foampitu. Pak si šel s Pilníkem ještě jednou zajezdit do parku a dlouho blbli na traťi v lese.
A co na to Pilník? "Úplně úžasný, Travis je skvělej, žádnej namachrovanec. Jsem zvědavej, co mě zejtra bude učit do foampitu".
První den u Travise neměl chybu. Nádherný počasí, ježdění, vybavení, podmínky. A Travis? Skvělej kluk. Nejen na motorce, ale i jako člověk.

4. dubna 2007
V noci přešla nad státem Maryland silná bouřka a kluci, co večer trénovali do foampitu, zapomněli zatáhnout střechu. Tím na dnešní den vyřadili foampit z provozu.
Celý den ještě poprchávalo a tak jsme vyplnili čas trénováním na trampolíně. Večer jsme se nechali vyhecovat Travisem a jeho tátou Robertem k "kdo dá víc" v posilovně, kterou má Travis v domě. Ostudu jsme rozhodně neudělali, i když jsme museli uznat, že jak Travis, tak jeho táta mají fyzičku na vysoké úrovni.
Překvapilo nás, jak moc tady všichni mezi sebou soutěží ve všem. Na večerní gym session se sešlo osm kluků, včetně "Streetbike" Tommyho, který hraje v posledních Travisových filmech (Lock & Load).
Zítra má být hezky a tak se Pilník s Kuchtou dočkají trénování do foampitu. Pilník v úterý dával double backflip na pit biky a mluvil o backflip heelclickeru... Tak se nechám překvapit. Přemlouvají mě, abych si na pit biku taky skočil. Uvidíme...
Exkluzivní videa natočená pomocí multimediálního přístroje Nokia N95 naleznete ZDE

FMX historie II

15. února 2008 v 15:21 | kikčíííík |  FREESTYLE MOTOCROSS
FMX
FMX, neboli Freestyle Motocross je atraktivní a zároveň nejmladší motokrosovou disciplínou, jejíž historie se začala psát teprve nedávno. První pokusy o předvádění jedinečných a napínavých skoků (v FMX hantýrce nazývané triky) na motokrosových motorkách můžeme zaznamenat v polovině 80.let během superkrossových závodů a kde jinde než v Americe.
Devadesátá léta znamenají tvorbu a pojmenovávání jednotlivých triků. Počátky novodobých dějin FMX píší jezdci SoCals Mike Metzger, superkrossař Jeremy McGrath a Mad Mike Jones.
První oficiální freestylové závody se konaly v Castaic Lake (Kalifornie) v roce 1996. Jednotlivé jízdy mají přesně vymezený čas, rozhodčí pak hodnotí náročnost, originálnost, čistotu provedení a především zábavnost celého programu. O dva roky později vzniká Mezinárodní freestyle motokrosová asociace (IFMA) a v dalším roce se FMX stává ozdobou letních Xtreme Games, které se konaly v San Francisku. Souběžně probíhají i mistrovství Ameriky, Evropy a světa. V Americe jde opravdu o velkolepou show, kde počty diváků na volných plochách a v halách přesahují padesátitisícové návštěvy. Podle toho jsou také ohodnocováni i jezdci - vítěz amerického šampionátu bere odměnu vy výši 50 tisíc dolarů. Evropa však za "velkou louží" nijak nezaostává - prvním mistrem světa (1999) se stává tehdy devatenáctiletý Španěl Edgar Torronteras, který byl i ozdobou a vítězem klání v Brněnské hale Rondo (2000). Výčet jezdců bychom měli rozšířit i o dva mladé Francouze Manu Troux a Jeremy Lamblina, kteří patří také ke světové špičce a dokázali mimo jiné mnohokrát pobavit vyprodanou pařížskou halu Bercy. Mezi další jezdce patří i Maďar Kornel Neméth. U nás se FMX zabývá třináctinásobný mistr ČR v motokrosu a superkrossu Petr Kuchař, který se freestylu začal věnovat teprve loni na jaře, přesto se mezi světovou špičkou neztrácí.,
Pozdní 80. léta:
Motokrosový fanoušek Gary Bailey natáčí video "Pros At Practice and Play", které uvádí Davida Baileyho, Damona Broadshawa, Mickeyho Dymonda předvádějících obrovské skoky a zejména Sick Mickyho (Dymond) s jeho skoky nad skalními útesy.
1985-87:
Superkrosař Guy Cooper provádí trik, kdy za letu motorku položí do vodorovné polohy a kontroluje jí pouze jednou rukou. Tento trik je jedním z nejpůsobivějších a dnes se mu říká "whip".
1987-88:
Gordon Ward na Australském motokrosovém mistrovství o přestávkách baví diváky skákáním. Ward provede skok tak, že dostane nohy nad přední kolo a rukama se drží řídítek. Tento trik je později pojmenován "heel-clicker".
1990:
Mad Mike Jones baví diváky skákáním o přestávkách závodů Mike Kidds National Arenacross Series ve Spojených státech a na Evropském Supercrossu. Několikrát si při předvádění triků způsobí bezvědomí.
1990-91:
Mike Metzger přebírá triky od BMX jezdců a začíná s kousky jako "can can" a "nac nac". Je sporné, jestli "nac nac" předvedl první na motocyklu právě Metzger nebo supercrossová legenda Jeremy McGarth.
1993-94:
Začínají práce na videu "Crusty Demons of Dirt" uvádějící Metzgera, legendárního Seth Enslowa a skupinu zablácených jezdců. Toto video se stává okamžitě kultovní klasikou a přiznává se mu začátek freestyle motocrossového hnutí, jak ho známe dnes.
1995:
Mad Mike Jones předvádí první "no hander lander" během jump show na Arenacrossu v USA. Na druhé straně velké louže předvádí Jeremy McGrath poprvé "superman air" pro fanoušky Evropského Supercrossu ve francouzském Bercy.
1996:
Shane Tritler organizuje freestyle závody v Castaic Lake v Kalifornii. První speciální trať na FMX, jízdy a triky jsou obodovány rozhodčími.
1998:
Four Leaf Entertainment organizuje FMX závody v Las Vegas na Sam Boyd Stadionu, vše okořeněno živou hudbou a bohatým rozpočtem.
1998:
Mezinárodní Freestyle Motocrossová Asociace (IFMA) je založena jako hlavní právoplatná společnost FMX-u.
1999:
Založena Vans Triple Crown of Freestyle Motocross.
2000:
V září je FMX poprvé představen v ČR. Závodů se účastní světová špička jezdců FMX (Mike Jones, Tommy Clover, Edgar Torronteras) a první Čech, Petr Kuchař.
2001:
Byla založená Česká asociace freestyle motocrossu.
2001:
Letošní X-Games, které se konaly v srpnu ve Philadelphii, vyhrál Travis Pastrana.
2001:
FMX poprvé v Praze (Paegas Arena)

Brian Deegan

12. února 2008 v 22:30 | kikčíííík |  BRIAN DEEGAN




FMX crash (video)

6. února 2008 v 19:54 | kikčíííík |  FREESTYLE MOTOCROSS
Freestyle Motocross Crash Compilation


Amy kresby 3

6. února 2008 v 19:13 | .. |  Evanescence

Amy foto

6. února 2008 v 18:08 | . |  Evanescence

Amy kresby 2

6. února 2008 v 18:06 | .. |  Evanescence

Amy Kresby

6. února 2008 v 14:59 | .. |  Evanescence

historie Evanescence

6. února 2008 v 14:48 | .. |  Evanescence

Evanescence

Americká formace Evanescence poprvé zazářila na soundtracku k filmu Daredevil. Jejich kariéra raketově rostata. Nejprve si se svým rockovým megahitem Bring Me To Life prorazili cestu k nejvyšším rotacím na rádiích po celém světě (a to mnohdy i do rádií, která dříve rockovou hudbu nehrála), aby to samé posléze zopakovali se všemi třemi svými dalšími singly.

Bezmála 5 miliónů prodaných nosičů debutového alba Fallen, 22 platinových a 16 zlatých desek, bezpočet nominací na nejrůznějších hudební ceny - včetně tří na European Music Awards a pěti na Grammy Awards! Taková je bilance úspěchů nové americké senzace jménem Evanescence za uplynulý rok 2003.

Album Fallen je debutem talentovaného kvartetu hudebníků z arkansaského města Little Rock, vydaným u labelu Wind-up Records. Hned na první poslech zaujme až nadpozemsky lehký vokál zpěvačky Amy Lee, který podkresluje emotivní, výrazově silný rock. "Bezesporu jsme rocková kapela," přesvědčuje o jasném přesvědčení kapely dvacetiletá Amy. "Náš hudební apetit je především epicky dramatická, temná rocková hudba."

Skupinu společně založila Amy Lee s kytaristou Benem Moodem ve svých raných teenagerských letech. "Byli jsme na takovém letním táboře a já jsem tam jednou zaslechl Amy jak hraje na piáno Meat Loafovu písničku I´ll Do Anything For Love. Tak jsem se k ní se zájmem vydal a ona mi tu písničku hned i zazpívala. Úplně mě to dostalo a přemluvil jsem jí, abychom si spolu založili kapelu," vzpomíná Ben Mood. Od prvního dne to bylo naprosté souznění dvou muzikálních duší. "Máme naprosto stejnou hudební vizi, milujeme stejnou muziku," přesvědčuje Moody. "Takže když se dáme do komponování písniček, navzájem si naše nápady doplňujeme."

Evanescence o sobě poprvé dali vědět v Little Rocku na konci devadesátých let. Jak se ovšem dá očekávat, rocková kapela tohoto ražení to vzhledem k místním hudebním tradicím na americkém Středozápadě neměla nejjednodušší. "Mladí lidé tu většinou poslouchají death metal, starší lidé zase podstatně měkčí muziku," vysvětluje Lee. "Vlastně si nevzpomenu ani na jednu zdejší kapelu, která by ve svém čele měla zpěvačku."

Evanescence začali, ovlivněni širokým spektrem umělců, od Björk, přes Danny Elfmana až k Tori Amos, vydávat svá první EP. Ačkoli zatím nedisponovali reputací vybudovanou živými vystoupeními, rychle si začali budovat velmi dobré renomé.

"Paradoxně jsme s Amy zůstávali skrytí, hodně v ústraní," vzpomíná Moody. "Druhou skladbu, kterou jsme napsali, byl to sedmiminutový gothic rockový hymnus Understanding, začala z nám neznámého důvodu hodně často hrát jedna místní rádiová stanice. Najednou jsme byli po městě populární, jenže nikdo nás vlastně neznal, nikdo netušil, kde by nás mohl najít. A to vše jen kvůli tomu, že jsme si nemohli dovolit odehrát koncert. Byl jsem jen já a Amy, peníze na muzikanty, kteří by s námi mohli hrát naživo, jsme prostě tehdy neměli."

Fallen vzniklo v Los Angeles za odborného dohledu producenta Davea Fortmana (BOYSETSFIRE, Superjoint Ritual) a Evanescence se na něm podařilo udržet rovnováhu mezi křehkou krásou a přirozenou rockovou tvrdostí. Typický pro zvuk celého alba je pilotní singl, baladicky laděná Bring Me To Life, na které pěvecky hostuje Paul McCoy, zpěvák 12 Stones. Tato skladbu hraje také důležitou roli na soundtracku k filmovému hitu Daredevil.

"'Bring Me To Life' je o objevování nového, něčeho, co ve vás probudí dosud nepoznané pocity, říká Moody a pokračuje: "Objevíte svět, který je větší a zajímavější, než bublina, ve které jste se dosud pohybovali. Vyzdvihnout si neméně tak jako tento singl zaslouží také další potencionální hity, melodicky chytlavé Tourniquet a Haunted. Ke druhé jmenované písničce Moody říká: "V téhle skladbě jsme to nejvíc ´my´, tady jsme dosáhli přesně toho, jak si myslíme, že bychom měli znít."

Po textové stránce Evanescence postihuje témata od lásky, přes zoufalství až po temnou beznaděj. Ale skupina trvá na tvrzení, že její poselství je výsledně pozitivní: "Chceme, aby naše kapela lidem říkala, že nejsou sami, kdo se musí vyrovnávat s negativními pocity, nebo bolestí, že my všichni si čas od času musíme projít něčím smutným," vzkazuje Amy Lee, autorka drtivé většiny textů skupiny. "To je život, to je lidský úděl. My říkáme, že nikdo v tom není sám, my tím procházíme také."

Živě Evanescence vystupují jako kvartet společně s druhým kytaristou Johnem LeComptem a bubeníkem Rocky Grayem "Právě v kvartetu jsme schopni předvést to, co stvoříme ve studiu na pódiu ve stejné kvalitě a stejně silně. Jsme vděčni za to, kam jsme se dostali. Hudba je dnes plná teenagerských produktů a my jsme rádi, že jsme něco dokázali jen s tím, že jsme skládali o věcech, které nám jdou ze srdce. Nechceme, nepokoušíme se prodávat milióny desek, chceme zůstat upřímní a sví."

Publikum si takhle upřímného postoje cení a album Fallen slaví v USA obrovské úspěchy. Za pouhých šest týdnů obdrželo za prodeje platinovou desku, v Evropě se během jediného, premiérového týdne prodeje prodalo přes jeden milión kusů. Renomovaný magazín Billboard Fallen vyhlásil nejprodávanějším rockovým debutem v historii existence jejich žebříčku. Music & Media zase označila jak album, tak pilotní singl za tzv. salesbreakers evropské singlové i albové hitparády (Fallen za postup během jediného týdne z 98. na 7. místo, Bring Me To Life z 33. na 6. pozici!)



Cliffova smrt

5. února 2008 v 18:30 | něco tam a něco jinde :-))) |  Metallica
"We do what we want ...
We don't care what anyone else thinks"

Cliff Burton (Cliff 'em All)
When a man lies he murders some part of the world
These are the pale deaths which men miscall their lives
All this I cannot bear to witness any longer
Cannot the kingdom of salvation take me home?

(To Live Is To Die - ...And Justice For All)
27.září 1986
Cliff Po show ve Stockholmu kapela nastoupila do svého autobusu, každý na svoje lůžko a vydala se na dlouhou cestu do Kodaně. V autobuse byli čtyři členové kapely, technik bicích Flemming Larsen, kytaroví asistenti John Marshall a Aidan Mullen a cestovní manažer Bobby Schneider. Řidič, angličan najatý na celé turné, byl za volantem. V 6:30 ráno byli členové kapely probuzeni prudkým otřesem. Autobus havaroval a ocitl se na boku. Jak se to stalo? John vzpomíná na tu hrůzu a odpovídá na otázku co se vlastně stalo:
"Byli jsme na dvouproudové silnici. Autobus sjel doprava, myslel jsem si, že to řidič srovnal, stočil volant doleva, aby nás dostal zpátky na silnici. Kolo se urvalo a autobus se obrátil. V té chvíli začal zadek autobusu nekontrolovatelně klouzat a poskakovat na kolech. Bylo dobře, že jsme se všichni v ten moment probrali. Já jsem vyletěl ze svého místa. Naše lůžka byla na maděru. Praštil jsem se do zad. Sotva jsem mohl jít, moc to bolelo. Autobus náhle sjel do bahna podél cesty. Když kola zabrala, vůz se převrátil".


Schneider měl naražená dvě žebra. Lars si zlomil prst u nohy. Kirk, který na chvíli ztratil vědomí, se probral a dostal se ven únikovým východem. Venku zůstal s hrůzou zírat na Cliffovo tělo bez života doslova uvíznuté pod autobusem. Cliff Burton, skvělý hráč na basovou kytaru, skladatel, bavič a kamarád, byl mrtev. "Cliff byl na horním lůžku vpravo a když se autobus začal točit, byl vyhozen z okna," vypovídá John. "Když se autobus převrátil na bok, byl Cliff právě v okně a autobus se převrátil na něj."
Mullen a Larsen, kteří spali také na pravé straně vozidla, zůstali uvězněni mezi lůžky tři hodiny, než se hasiči dostali mezi trosky a vyprostili je. "Když se vůz položil na bok," pokračuje John, "vzpomínám si, že jsem slyšel nějaký zvuk a znělo to jako voda. Lekl jsem se, že jsme spadli do potoka a jsme napolo pod vodou. Ale ten zvuk byl od toho, že motor stále běžel."
Uběhly minuty a John a celá kapela se vyprostila z autobusu a choulila se venku. "Seděli jsme skoro v mrazu venku, já jsem měl na sobě jen prádlo a ponožky, než mi někdo dal deku. Vzpomínám si, že Kirk a James ječeli na řidiče. Zatím někdo zjistil, co se stalo s Cliffem. Pamatuju se, že James chodil po silnici, aby se přesvědčil, že je namrzlá, protože řidič tvrdil, že dostal smyk na ledě. Kirk začal brečet." Když se zeptali Jamese na co si pamatuje z toho hrůzostrašného večera, sžiravě odpověděl: " Já si jenom pamatuju, jak náš manažer Bobby říká: 'Tak, dejme dohromady kapelu a pojďme do hotelu.' Jediná věc, která mě napadla, bylo - 'Kapela? Už není žádná kapela. Už to není "ta kapela". Jsou to jen tři kluci.' " John, který byl přivezen na pohotovost do blízké nemocnice, vzpomíná, jak si uvědomil, že se stalo něco strašného. "Vzpomínám si, jak Bobby ležel vedle mě, když nám měřili tlak a brali krev, a jak řekl: 'Cliff je mrtvej'. A najednou mi celá ta strašná realita došla. Podíval jsem se na horu, na strop a poděkoval někomu tam nahoře, že nikdo jiný nebyl vážně zraněn a že to neskončilo jaště daleko hůř."
Do odpoledne se kapela s doprovodem ubytovala v hotelu. Všichni otřesení zážitkem se museli nějak vyrovnat se stavem úzkosti a to po svém: pitím. James rozbil dvě okna v hotelu a křičel, čímž dal volný průchod své bolesti. John si vzpomíná, že on a Kirk byli tak otřeseni, že spali při rozsvícených světlech v pokoji. O dva dny později se Metallica v neúplné sestavě vrátila do Ameriky.
Cliffův popel byl rozprášen do různých míst kolem zálivu.
Na závěr ještě pár slov členů kapely o této události:
"Viděl jsem jak autobus leží přímo na něm. Viděl jsem, jak mu trčí nohy ven. Pamatuju se, že řidič se pokoušel vytáhnout deku, která byla pod ním, aby ji použil pro další lidi. Zařval jsem: "Vyser se na to!" Chtěl jsem toho chlapa zabít. Nevím, jestli byl opilej nebo nezvládl led. Jenom vím, že on řídil a Cliff už nebyl mezi živými."
James Hetfield, 1993
"Zezačátku mě to tak nerozčílilo, truchlil jsem, ale hněv mě začal ovládat, když jsem zjistil, že není novinkou, že lidi kolem rock'n'rollu umírají. Obvykle si to ale způsobí sami chlastáním nebo drogama. Ale jeho se tady to netýkalo. Je to tak zbytečný. Úplně zbytečný."
Lars Ulrich, 1987


girl

5. února 2008 v 15:51 | .. |  Obrázky
Mia87's photo uploaded Jan 22 2007 17:42
girl woman female light flower face eyes shut portrait hand blue abstractabstract photoshop manipulation girl hair bird detailForgotten__Memories_small.jpglight girl abstract butterfliesOld_Pain_small.jpgwoman portrait dream butterfly photoshop mybestselfportraitwoman hair butterfly bodywoman girl female hair lips face portrait